Pranostika je krátké lidové rčení, které dává do souvislostí určité kalendářní datum, stav přírody a očekávané počasí. Vznikala na základě dlouholetého pozorování a pro naše předky sloužila jako důležitý zemědělský kalendář pro plánování prací i předpověď úrody.
Dělení pranostik
Pranostiky se tradičně dělí do dvou hlavních kategorií:
- Povětrnostní (meteorologické):
Vztahují se k předpovědi teplot, srážek či výskytu mrazů. Typickým příkladem jsou „Medardova kápě čtyřicet dní krápe“ nebo období tzv. Ledových mužů (Pankrác, Servác, Bonifác).
- Hospodářské (agrotechnické):
Sloužily jako praktický rádce, kdy začít s výsevem, žněmi nebo péčí o dobytek. Patří sem například rčení „Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře“.
